Okrskové centrum Tanvaldská se ve vlastnictví CPI proměnilo z dříve oblíbeného centra občanské vybavenosti a komunitního setkávání v nepříliš vzhledné místo, které k trávení společných chvil příliš nevybízí. Zatímco někteří nájemci fungují ve „Včele“ takřka stabilně (samoobsluha Norma, fitness centrum OK Fit či pivnice Satanka), jiní se v posledních letech v tomto centru dlouhodobě neuchytili, nebo tam nabízejí služby druhořadého charakteru, které lokalitě příliš neprospívají. Nabízí se tak otázka, jaké služby by mělo okrskové centrum Tanvaldská nabízet, aby získalo zpátky svůj dřívější lesk a především – vrátil se do něj život. V následujících řádcích nabízím svoji vizi.
Občanská vybavenost na prvním místě
Sídliště Ďáblice patří mezi evropské unikáty, neboť bylo projektováno v 60. letech velkorysým způsobem z hlediska zeleně a občanské vybavenosti. Navíc si dodnes uchovalo svou urbanistickou strukturu, kterou obdivují odborníci napříč generacemi.
Charakteristickým rysem sídliště je jeho decentralizace. Vertikální obytné budovy jsou umístěné v zelených parcích, mají svá přilehlá školská zařízení, dětská hřiště i okrsková centra občanské vybavenosti a komunitního setkávání (tzv. Včely podle dnes už neexistujícího spotřebního družstva).
Okrsková centra jsou na sídlišti celkem čtyři – v ulicích Čumpelíkova, Šimůnkova, Tanvaldská a Frýdlantská. Za minulého režimu a v 90. letech se v těchto objektech vždy nacházela menší samoobsluha, restaurace a několik specializovaných prodejen. Lidé se mohli spolehnout, že základní produkty a služby lze získat ve své blízkosti do 15 minut chůze mimo centrální náměstí. Stejně tak se tam lidé setkávali při komunitních akcích. Včela Tanvaldská disponuje jako jediná náměstím, kde se dříve pořádali i akce většího než lokálního významu (například zde bylo zázemí pro cyklistické závody). Proto je ze všech okrskových center mezi obyvateli nejoblíbenější a zároveň si ji nejvíce přejí zachovat a revitalizovat.
Hrozba likvidace okrskových center a zahuštění sídliště výškovou bytovou zástavbou
Objekty Včel dnes patří i s pozemky (s výjimkou Včely Čumpelíkovy, kde o ně probíhá soudní spor mezi hlavním městem a katolickým církevním řádem) společnosti CPI Reality miliardáře Radovana Vítka. Okrsková centra získal soudně zpochybněnými metodami, které dodnes vyvolávají pachuť nad právním řádem České republiky. V jeho vlastnictví skončily téměř jakékoliv investice do těchto objektů. Začalo tak jejich chátrání s cílem brzkého odstranění a nahrazení bytovou zástavbou, jež zcela ignoruje architektonickou i urbanistickou koncepci sídliště.
Mezi důvody, které zastánci demolice okrskových center uvádějí, patří nejčastěji tyto:
„Okrsková centra jsou dnes zanedbaná, ošklivá, nikomu se nechce do nich chodit.“ – Tento argument se používá developery plánujícími zásadní změnu či zahuštění nějaké obytné lokality poměrně často. Přitom si málokdo uvědomí, že do tristního stavu se daný objekt mohl přivést zcela záměrně, aby se tato věta mohla vznést a začala být poptávka po novém developerském projektu. Například ve Včele Tanvaldská se v roce 2007 odstranily spojovací střechy, jež rámovaly celé náměstí, a v roce 2012 byla odstraněna i zídka pro posezení spojující chodník se zelení uprostřed. Navíc se za celou dobu neinvestovalo do dlážděného chodníku, který je dnes v katastrofálním stavu a představuje riziko zakopnutí zejména pro seniory. Logické tedy je, že v tomto stavu nevzbuzují Včely krásný dojem pro návštěvníky.
„V okrskových centrech se dnes už kvalitní obchody a jiné služby neuživí. Lidé chodí převážně jinam.“ – Argument je pravdivý pouze z části a zároveň řešitelný. Pokud se vrátíme k předchozímu argumentu, lze vyvodit jeden z důvodů, proč v okrskových centrech kvalitní obchody spíše nepůsobí. Zkrátka nemají zájem působit v rozbořeném objektu bez pravidelné údržby, který svým vzezřením neodpovídá jejich brandu.
Pravda je však taková, že v průběhu desetiletí vyrostly v okolí sídliště Ďáblice další hypermarkety (například Kaufland u zastávky Třebenická) a centrum Ládví se napojilo na metro, což umožnilo obyvatelům rychle a pohodlně cestovat za specializovanými obchody a službami jinam. Nelze ale hodnotit všechny Včely z hlediska úbytku zákazníků rovnocenně.
Včela Šimůnkova – Jediné okrskové centrum, které je v „dobré kondici“, fungují v něm nájemníci a plní bezezbytku svou komunitní roli. Důvody vidím dva. Zaprvé, toto okrskové centrum vůbec nepostihl onen úbytek poptávky jako ostatní. Navzdory výstavbě nových obchodů je stále hlavním „zásobovačem“ celé části sídliště u Ďáblického háje, pro niž je centrum Ládví i Kaufland na Třebenické zkrátka moc daleko pro rychlé nákupy či posezení u piva. Druhým důvodem jsou nízké výškové limity pro potenciální bytovou výstavbu, díky kterým CPI nemůže počítat s vysokým zhodnocením, jako je to v případě ostatních Včel. Nedochází tak k záměrné devalvaci stavby a přípravám na její bezprostřední nahrazení jinou.
Včely Frýdlantská a Čumpelíkova – Tato okrsková centra byla nejvíce poškozena úbytkem poptávky i devalvací objektů samotných. V Čumpelíkovy dnes funguje pouze jeden nájemce – vietnamská samoobsluha. Ve Frýdlantské přestalo v jednu dobu fungovat úplně všechno a domov tam po dohodě s CPI nalezl spolek Úl. Ten tam pořádá komunitní akce a pronajímá prostory pro ateliéry a další umělecké vyžití, což považuji za velmi záslužnou činnost.
Aby mohla tato dvě centra v budoucnu fungovat a plnit svůj účel, bude potřeba jim najít využití pro takové služby, pro něž jsou zákazníci ochotni cíleně cestovat. Jak popisuje územní studie sídliště Ďáblice, mělo by se jednat o služby většího než lokalitního formátu. Počítat lze i s mírným navýšením podlaží, kde by například mohlo být ubytování pro lidi, kteří dané služby v místě vykonávají.
Včela Tanvaldská je specifický případ, protože část služeb tam dlouhodobě funguje a místní samoobsluha poskytuje produkty celému čtverci Chabařovická – Střekovská – Tanvaldská i ulici Třebenická. Zároveň je tato Včela i kvůli průběžným demoličním zásahům (spojovací krčky a zídka) ve velmi špatném stavu. Její revitalizace tak musí proběhnout komplexním způsobem. Co bych si na tomto místě představoval?
Komunitní centrum pro celou rodinu
Včela Tanvaldská by podle mého názoru měla být revitalizována a začít sloužit jako rodinné centrum s obchody a službami, jež pokrývají nabídku toho, co každý člen domácnosti může využít. Zároveň by se měla stát určitým protikladem centra Ládví. Prostor na Ládví se díky napojení na metro a rozvoji kulturního života (trhy, festivaly, koncerty) stal plnohodnotným okrajovým centrem hlavního města. Jsem za to rád, protože za spoustou zajímavých akcí už není potřeba jezdit do centra Prahy. Zároveň to však přineslo i určitá negativa – problémy s bezdomovci, drogově závislými, nebo nadměrný hluk a celkový neklid, který tato lokalita přináší. Včela Tanvaldská by naopak díky své poloze i dobrému napojení na MHD měla být náměstíčkem klidu, kam se nebudete bát vyrazit s dětmi, nebo realizovat coworking.
Využití budov si představuji následovně:
Východní křídlo
Budova by se vnitřně propojila a vznikl by tam rodinný klub. Ten by obsahoval například:
Dětská herna
Prostor, kde si děti mohou hrát a bavit se pod dohledem zkušeného personálu. Obsahovala by hrací plochy plné interaktivních her, stavebnic a didaktických pomůcek, aby se děti mohly hravou formou rozvíjet. Prostor by také sloužil pro workshopy, naučné kurzy a dětské oslavy narozenin.
Poznámka: Podobné služby už dnes vykonává dětský klub Ďáblík sídlící ve věžáku Taussigova. Stálo by za úvahu ho přesunout do těchto větších prostor a na jeho místě zřídit pobočku městské policie, která je v okolí Ládví potřebná.
Maminkovská kavárna
Vedle dětské herny může být kavárna, jež obslouží kolemjdoucí. V ní by fungoval i coworking. Její kuchyňka by zároveň sloužila pro kurzy vaření a osobní rozvoj. Výhodou by bylo, že maminky budou mít při práci blízko ke svým dětem, neboť budou sdílet stejnou budovu.
Otevřená střecha
Střechu východní budovy bych zpřístupnil, zasíťoval po stranách, a umístil na ni venkovní herní prostor pro děti.
Náměstí
Celý prostor mezi budovami se musí kompletně zrekonstruovat při zachování zeleně a uměleckého díla uprostřed (nejstaršího na sídlišti!). Prostor bych doplnil vodním prvkem – tryskami ze země a dalšími herními prvky pro děti. Náměstí by také obsahovalo malou zahrádku maminkovské kavárny.
Západní křídlo
V tomto prostoru bych ponechal nájemníky, kteří jsou potřební pro přilehlé bytové domy (samoobsluha), nebo zde dlouhodobě fungují a prospívají místní komunitě (fitness centrum, pivnice Satanka). Zbylé prostory bych doplnil obchody, které budou souviset s rodinným centrem. Například obchodem s oblečením pro děti, nebo drogerií se zaměřením na dětské či dámské produkty.
Může být tento záměr realizován?
Včela Tanvaldská není jediný prostor občanské vybavenosti a komunitního setkávání, který časem ztratil část své funkce, nebo se dostal do neutěšeného stavu. Inspiraci pro svůj záměr se snažím hledat v celé Praze i mimo Českou republiku.
Rodinné centrum Knoflík na Proseku je přesný příklad toho, že tento záměr může fungovat. Z fotografií je zřejmá jasná provázanost budovy rodinného centra a přilehlých obchodů. Na celém náměstí je nová barevná dlažba, jež dokresluje charakter lokality určené pro děti. Jaký to rozdíl oproti rozbořenému náměstí v Tanvaldské!
Polyfunkční dům Petřiny82 je dalším příkladem toho, jak zdánlivě zchátralý dům z časů komunismu se může transformovat do nové podoby a zároveň zachovat svou funkci.
Zbývá nyní jen vyřešit nejdůležitější otázku – vlastnictví okrskových center na sídlišti Ďáblice. Jak už bylo řečeno, CPI Reality vnímá Včely jako příležitost k demolici a výstavbě bytových domů. Jedinou možností, jak ponechat Včelám jejich původní funkci a tím i zachovat sídlišti Ďáblice jeho jedinečnou koncepci, díky níž je oceňováno, je změna vlastníka. Ve spolku Krásné Kobylisy budeme za tento záměr vždy bojovat a věříme, že k němu budeme získávat stále více spojenců.
